Hartenberg III. (2010) | Hartenberg

(Foto zde)

Kateřina Modrá, campleader

- "Efra" je česká campleader s africkou duší. Pořád se směje.

Michal Kubina, campleader

- "Michachal" jen nejodpovědnější osoba campu. Jeho oblíbenou větou je "Dobré ráno."

Charlton Mosdier, Francie

- nejraději jí knedlík s marmeládou. Vlastně jí všechno s marmeládou. Rád vypráví během spaní.

Emiko Suzuki, Japonsko

- pracuje i v dešti, i když ostatní přestávají. Sní o lopatě s růžovými diamanty.

Ayaka Kobayashi, Japonsko 

- raději poslouchá iPod než Luku a Francesca. Sní o lyžování a snowboardování v těchto horách.

Hsin-Yi Hsieh, Tchaj-wan

- "Sandy" mluví nejlépe anglicky. Sní o tom, že jednoho dne Duraka a Luise uvaří.

Jan Goethlich, Německo 

- je workcampista s nejhezčími vlasy. Dává lekce rychlého pití piva.

Zofia Sobolewska, Polsko

- ekologické děvče z Polska. Sprchuje se pouze v řece a kromě masa jí jen jablka.

Anastasiya Byachkova, Rusko 

- má mnoho jmen: "Gamburger", "Cipollina" a další. Učí nás užitečná ruská slova jako "durak" nebo "čo?"

Luis Molina Snachez, Španělsko 

- "táta" Duraka. Se zvláštním druhem humoru - španělským humorem.

Carlos Morales Ruiz, Španělsko 

- "máma" Duraka. Má raději španělský styl práce - dohlížet, jak pracují ostatní. Pracuje ale s nadšením.

Francesco Musaico, Itálie

- překladatel z angličtiny do "italské" angličtiny. Má rád kytaru a harmoniku stejně tak jako kýbl a lopatu

Gianluca Rendine, Itálie

- nejoblíbenější a nejhlasitější zpěvák campu. Nesnáší slovo "ticho". 

Takový normální den na hradě:

7:00

"Dobré ráno, everybody!!! Efra, dobré ráno!"

"No!"

"Charlton, wake up!"

"..."

"Charlton!"

"Hrrrrrrr!"

"Zofia, dzieň dobry!"

Zofia vstává a začíná připravovat snídani.

7:30

Snídaně. Účastníci se postupně batolí z postelí, hledají části svého oděvu (ty nejméně špinavé) a oblékají se. Služba připravuje čaj. Charlton jí sýr s marmeládou. Všichni jsou tišší, kromě Gianluca, který zpívá: "We all live in a yellow submarine, yellow submarine, yellow submarine..."

8:00

Začátek práce. Přichází Béďa, aby nám ukázal, co dnes bude naším úkolem. Všichni jsou nadšení a už se nemůžou dočkat, až dostanou lopaty a krumpáče. Luis vesele plní kyblíky pískem a nikdo ho nemůže přesvědčit, aby si na chvíli odpočinul. Děláme řetězce z kýblů a přesunujeme hory sutě z jednoho místa na druhé. Gianluca zpívá. Služba umývá nádobí.

Všichni jsou unavení a hladoví. Nadšeně se vrháme do svačiny. Zofia je šťastná, protože máme dostatek jablek. Charlton jí šunku s marmeládou. Přichází Durak a dožaduje se mléka. Gianluca zpívá.

Práce pokračuje. Hromada suti se pomalu zmenšuje. Začíná pršet. Luis je nešťastný, protože musí přestat pracovat a musí počkat, až déšť přestane. Carlos zkoumá spodní prádlo místních obyvatel. Není spokojen. Služba se snaží zlepšit životní podmínky v našem novém domě. Naše kadibudka byla ukradena. Gianluca zpívá, všichni němečtí turisté obdivují jeho hlas a fotí si nás, těžce pracující.

Oběd. Sandy nám představuje tchaj-wanské papriky plněné masem. Všichni hledají Duraka. "Where is Durak?" Gianluca zpívá. "London bridge is falling down, falling down, falling down.." Charlton hledá marmeládu. Služba je rozčilená, protože nám ostatní pracující sebrali vodu a musí odložit umývání nádobí.

Jekot. Někdo je ve sprše. Dnes není teplá voda. Jan by měl nasekat víc dřeva. Carlos si stěžuje, protože nemáme tuňáka, salát a olivový olej na španělský salát. Gianluca si zpívá ve sprše.

Jdeme na procházku do obchodu. Gianluca zpívá. Kupujeme pivo a sladkosti. Charlton kupuje čokoládu a marmeládu. Cestu zpět nemůžeme absolvovat bez zastávky v hospodě. Sandy si stěžuje na kouř, Efra potřebuje další hodinu, než dopije pivo. Jan by nám měl dát více lekcí. Stasya ji zachraňuje, protože objednává Sprite a brčka. Místní dřevorubec vyzívá Ayaku k tanci. Všichni s užívají "dobrý záchod". Doma Luis vytírá podlahu po Durakovi. Snaží se ho vycvičit k chození na záchod ven. Francesco, Sandy a Zofia se odvážně vydávají koupat do řeky. Jdeme na maliny. Luis smí sníst jen dvě, máme jen jeden záchod.

21:00

Francesco a Gianluca servírují typickou italskou večeři: polské těstoviny s rajčatovou omáčkou. Nádhera! Michachal rozdělává oheň, Efra padá do díry, Francesco ořezává kůl na opékání špekáčků (ale můžeme ho použít, i kdyby nás náhodou napadli upíři). Luca zpívá a dává nám kurzy italštiny. "Lekce číslo jedna: Jak se jmenuješ? Lekce číslo dvě: Durak je na stole."

Emiko vysvětluje, že v Japonsko by nikdy nevyšla ven bez make-upu. Furkan se k nám přidává na vodní dýmku. Připadáme si jako v Istanbulu.

Zofia je mimo sebe a začíná mluvit polsky. Charlton se probouzí z odpoledního spánku a jí cornflaky s marmeládou. Všichni pomalu usínají po náročném dni. Jdeme do postele. Luis chrápe, Efra a Charlton se nemohou přestat smát, Michachal se rozčiluje. Basta!