Úpadek doby pošlikovské | Hartenberg

Odchodem Šliků na Krasíkov byl Hartenberk připojen k panství Loket, což znamenalo období velkého úpadku a zastavení rozsáhlých přestaveb. Král Ferdinand I. v roce 1651 potřebuje mnoho peněz na nekonečnou válku s Turky a půjčuje si mimo jiné od svého bohatého královského kancléře Jindřicha z Plavna 24 000 tolarů. V této ceně mu mimo jiné zastavil Loket, Šompach, Kynšperk i Hartenberk a to na 10 let. Po této době se bohaté město Loket dohodne s králem, že vyplatí původní zástavu a navrch přidá dalších 6 000 tolarů, aby získalo celý majetek Loketského panství na 30 let a pak jej již bez náhrady svému králi a císaři opět vrátí, ten tuto pro něho výhodnou nabídku přijal a hrad Hartenberg se tak stává z kancléřského nově majetkem měšťanským. K čemu však bylo městu vlastnictví hradu, a tak již v roce 1565 za 10 000 zlatých je hrad s povolením krále zapůjčen Šebestiánu Purklovi z Alltenštatu. Tímto aktem končí věrohodné a v dokladech zapsané informace, zdá se jen, že Purkl městu brzy majetek vrací a majetek o to rychleji pustne a stává se předmětem kupčení i brakování.

K Hartenberku patřil tehdy již velký železný hamr, tehdy moderní velký pivovar s vlastní sladovnou a výsadní krčmou, soběstačný poplužní dvůr, několik dědin, luka s ovčínem, městečko Krajková a dalších 9 vesnic. V některých dokladech se již nehovoří o majetku patřícím k hradu, ale k zámku Hartenberk. 16. století bylo v západním pohraničí obdobím velkého stavebního ruchu, a to hlavně v již popsané době šlikovské. Rozvíjí se nejen těžba a výroba stříbra a olova, ale i železa, cínu a mědi. Ve stavebním slohu, zvaném saská renesance, se stavěl nejen Jáchymov a další horní města jako byl Horní Slavkov, Horní Blatná, Oloví, ale i samotný zámek Hartenberk. Protrhávají se tak obranné hradby hradu, z malých obytných komor se nastavuje palác s přepychem oplývajícími sály a komnatami, přistavuje se velká kuchyně, kamenná schodiště, stáje, kočár propouštějící brány, terasové zahrady. Hrad Hartenberk patří mezi několik málo objektů v Čechách, kde renesanční přestavba může být velkorysá, peníze nerozhodují.

Až náhlým odchodem Šliků a nezájmem loketských měšťanů o vzdálený hrad Hartenberk se situace radikálně mění. Měšťané mají s přestavbou vlastního hradu v Lokti mnoho nákladů a původní šlikovské velkoryse pojaté záměry na Hartenberku dále na čas nerealizují a samotný Hartenberg tak začíná být na zhruba 50 let zámkem mimo hlavní běh dějin, ukrytým hluboko v lesích. Že tomu tak nebude minimálně do poloviny 20.století potvrdí následní vlastníci, kteří jsou již jen v jediném příbuzenském pokračování a majetek dědí však nezvykle pouze v ženských liniích. Vraťme se ale zpět do konce 16. století.

Dnes populární císař Rudolf II. nemá pochopení pro podporování venkovských statků a zapadlých pohraničních zámků, spíše si libuje v umění, alchymii, astrologiii, rád se obklopuje nákladným dvorským životem a rozprodává proto okrajová panství jak se dá. A tak dojde i na Loketsko a k němu patřící panství Hartenberk. Roku 1594 vysílá své komisaře k ocenění celého Loketska. Současně provedené ocenění Hartenberku se nedochovalo, posloužilo však v roce 1597 k prodeji majetku za 16 000 kop míšeňských královskému prokurátoru Jindřichovi z Písnice.

Soubory ke stažení

další soubor (0 KB) » stáhnout
něco (0 KB) » stáhnout
nový název souboru (0 KB) » stáhnout