Písnicové | Hartenberg

Prvým erbovním šlechticem rodu Písniců byl se souhlasem krále Jiřího z Poděbrad Mikuláš z Písnice v roce 1463. Tento rod sloužil králi, městu, ale i šlechticům. Například Jan z Písnice zvaný Domináček byl bakalářem Paříšské univerzity, učitelem krále Ludvíka, později i písařem zemským. Jeho vnuk Jindřich studoval na univerzitách rakouských a pro své schopnosti sloužil jako rožmberský hejtman. Povýšil na radu nad apelacemi a od roku 1592 se stává obávaným zemským královským prokurátorem. V té době císař Rudolf II. rozprodává korunní majetky a s Loketskem je nabízen i Hartenberg, a to za 25 tisíc tolarů. Kupci se však na poničený a městem Loket zanedbaný hrad nehrnou. Až 8. července 1597 se rozhoduje Jindřich z Písnice podepsat kupní smlouvu za 16 000 tolarů a získává s panstvím a hradem (zámkem) Hartenberg i městečko Krajkovou a dalších 11 vesnic jako alodiální panství. Téhož roku přikupuje panství Luby a roku 1604 i město Luby. Proslavil se hartenberskou hrnčířskou hlínou a budováním železných hamrů. V dějinách je znám i sporem se stavy, které jej obžalovaly, že se obohacuje na úkor druhých. Jeho syn Jan Jindřich převzal panství roku 1608 a pro svou oddanost císaři byl jmenován královským a císařským radou a také hejtmanem Loketského kraje, karta se obrací a Hartenberg vládne městu Loket a syn očišťuje svého otce proti stavům a spor vyhrává.


„Bílá hora“ roku 1620 převrací v Čechách kola dějin, na Hartenbergu se však Písnicové udrží. Byli a jsou katolíky a proto spolupracují i s Jezuity na pokatoličtění západočeského pohraničí a rod Písniců je za to povýšen do panského stavu, roku 1643 přejímá majetky Adam Jindřich z Písnice, který získává roku 1650 titul svobodný pán z Písnice. Od roku 1703 získávají titul hrabě a Julius Jindřich Josef Písnic je v letech 1711–1713 jmenován rovněž Loketským hejtmanem. Písnicové zhodnocují svůj majetek velkou stavební aktivitou. Například Polerina Písnicová staví v Lubech r. 1692 barokní zámek, v 18. století získávají panství Starý Rybník na Chebsku, roku 1737 získávají i Habartov. Na samotném Hartenbergu zahajuje přestavby již královský prokurátor a čím jiným jako katolík samotnou kaplí. Nově přestavěný portál je datován rokem 1608. 

Roku 1621 celý Loketský kraj obsazují Mansfeldova vojska a tím i pevný Hartenberg. To se mu stalo osudným. Bavorská vojska maršálem Tillym hrad dobijí a vyplení. Ještě téhož století v roce 1668 hrad úplně vyhořel, opět obnoven byl až roku 1686 mladičkým Janem Ferdinandem z Písnice, který dosáhl zletilosti 1677. Umírá již roku 1692 a zanechává majetek svým čtyřem synům. Jeho již zmíněný syn Julius Jindřich, který Hartenberg spravuje, vstupuje již v roce 1713 do františkánského kláštera v Chebu. Jako bezdětný prodává své neteři Marii Josefě hraběnce Bedové celé panství v roce 1761 a roku 1771 jako řeholník umírá. Byl poslední z rodu. Smrtí hraběnky roku 1791 vymírají Písnicové i po přeslici.


Základním erbovním znakem Písniců byly skřížené větve s žaludy a dubovými listy v přírodní barvě v modrém poli. Rod Bredů je původem holandský a vynikl jako vojenský přívrženec císaře. Do znaku dostali vojenský dobývací žebřík. I tento rod počátkem 19. století v Čechách vymírá, nebo se ze země stěhuje.


Již v předchozích výletech do historie hradu Hartenberg jsem si stěžoval na nedostatek dochovaných dokladů o jeho přestavbách. Z prováděného stavebně historického průzkumu je již patrné, že známou zaměřenou podobu před požárem z roku 1985 hlavní palác získal právě za Písniců. To se předpokládá i o zastřešení a nadezdění hlásky, které se právě nyní obnovuje.
Příští pokračování zavítáme do doby pánů z Auresperka.