Doba husitská a Šlikovská | Hartenberg

Doba husitská zastihla hrad Hartenberg věrný císaři Zikmundovi, tedy proti husitům, a to nemohl přehlédnout žlutický hejtman pod obojí. Podle různých verzí zde obléhal hrad vojevůdce Petřík, jindy pak hejtman Jakoubek. Doklady o přímém obléhání však chybí. Německá literatura uvádí pověst o dceři Maleříkově Zdeňce, věrné katoličce, která husitské vojsko obelstí. Po dlouhém obléhání vyhladovělý hrad zachrání tím, že husitům háže přes hradby poslední uzenou srnčí kýtu jako důkaz, že vyhladověním osádku hradu nezlomí. Pravdou je, že po Maleříkově smrti hradu vládne vdova a je opatrovníkem nezletilého následníka. Již dospělý Maleříkův syn Albrecht vrací hrad králi Jiřímu z Poděbrad. Purkrabí Loketský Mates Šlik na vyplacení zástavy Maleříkům přispěl, a proto mu byl hrad zapsán.

Šlikové v 15. století prodělávají závratnou kariéru, z chebského měšťanského rodu získává Kašpar Šlik kancléřství císaře Zikmunda, z toho plynul panský stav, později jmenování císařským hrabětem. Šlikovským erbovním znamením se stávají rovněž tři stejné heraldické figury jako u předchozích rodů ovládajících hrad – bílorudá mezikruží v třech rudobílých polích složených jak krovky brouka hrobaříka.

Šlikovská doba je prvou velkou vlnou rozsáhlých přestaveb původního hradu. Matěj Šlik po roce 1467, kdy hrad získal, opravil hradby, postavil novou kapli s třemi oltáři, kterou vysvětil míšeňský biskup Dietrich. Roku 1486 získává hrad Václav Šlik, a to v léno od krále Vladislava Jagellonského. Následovali Erasmus a Pankrác Šlik. Roku 1523 se ujímá majetků ostrovská větev Štěpánem Šlikem. Panství tehdy zasahovalo až na Luby. Téhož roku od Volfa z Hartenbergu, držícího tehdy nedaleké Boučí, získává horní desátek za 270 zlatých a roku 1528 je založena v novém městečku Oloví prvá horní kniha. Pro výběr daní zakládá i urbáře. Záměr je navázat celé území na Jáchymovsko, kde je rozvoj těžby stříbra po roce 1516 obrovský. Jáchymov se stává po Praze a upadající Kutné hoře třetím největším městem v Čechách. Těžba stříbra dosahuje 9000 kg ročně, zpracovává se v době rozvoje v 13 hutích. Začíná zde i vlastní mincovnictví světoznámých stříbrných tolarů. Jako majitelé většiny důlních revírů z toho má rod Šliků nemalé zisky. Štěpán Šlik ale brzy padl v těžké bitvě proti Turkům u Moháče po boku svého přítele krále Ludvíka Jagellonského, posledního z polského královského rodu. Za českého krále byl následně zvolen Ferdinand I. ( získává i uherskou korunu) a na Hartenbergu od roku 1526 vládne Štěpánův bratr Jeroným Šlik, který později připojuje k panství i Loketsko. Oddělena po roce 1533 zůstává pouze sokolovská větev Šliků, vedoucí s Jeronýmem spory o práva pastvy a lovů.

Nový král žárlí na bohatství a práva Šliků a nařizuje proces k dodržování svých regálních (královských) práv. Výsledek byl vyhlášen po třech letech v roce 1545 a Šlikové byli zbaveni práv k dolům ve prospěch krále. V letech 1546-7 se proti Habsburkům a hamižnému králi Ferdinandu I. bouří čeští šlechtici. Čeští šlechtici ve válce Šmalkaldské podporují německá protestantská knížata a Jeroným Šlik otvírá Loket Sasům. Přepočítal se však a král město i hrad Loket získává brzy zpět a 10.10. 1547 je Jeroným nucen za svou zradu králi vydat i panství Hartenberk, s ním i Krajkovou, Čistou, Annenskou ves, Dolinu, Hory, Hrádek, Květnou, Luh, Markvarec, dále panství Luby, Kraslice, Kynšperk. Konfiskován je mu i samotný Jáchymov. Směnou získal pouze panství Krasíkov. Moc Šliků, jejich těžební a mincovní práva tímto aktem definitivně končí a velkou byrokratickou reformou se posiluje královská moc na úkor i ostatních, do té doby všemocných stavů.

Rod Šliků však v českých dějinách zůstává jako zakladatel světoznámého Jáchymova nevymazatelný. Jejich tolar je i otcem amerického dolaru a Hartenberg za jejich vlády dosáhl velkého rozkvětu a důležitosti. Stal se největším hradem v Krušných horách. Stejně jako zanedbaný Jáchymov čeká na svou úplnou rehabilitaci.