Svátek Tří králů | Hartenberg

Svátek Tří králů

06. ledna, 2011

Tak jako každý rok, ve čtvrtek 6. ledna v podvečer se vydali Tři králové a malé procesí směrem na hrad, aby zde v provizorní „jeskyni“ obdarovali Ježíška svými dary. Po mnoha desetiletích, teprve před několika lety se tato tradice na hradě obnovila.

Kdysi býval tento svátek pro hrad a region velkou událostí. V ten den se v kapli, která je Třem králům zasvěcená, konaly mše a celé široké okolí tradičně ve svátečním putovalo zimní krajinou lesními pěšinami na hrad a podhradí, kde byli hosté kromě bohoslužby obdarováni domácími koláči a hartenberským pivem.

Zasvěcení kaple Třem králům je v našich zeměpisných šířkách velmi neobvyklé a starobylé.  V Bernauově legendárním Albu hradů a zámků v Království českém z roku 1881, kde zařadil autor pojednání o Hartenbergu na samotný začátek knihy, se dozvídáme, že v roce 1471 Matěj Šlik zřídil novou kapli se třemi oltáři, kterou vysvětil míšenský biskup Dietrich.

Jím vysvěcená místa, tzv. konsegrační kříže, se na zdech kaple nacházela ještě před posledním požárem, tedy než došlo k jejímu zřícení. Kaple byla dvojlodně zaklenutá na dvojici sloupů s křížovými klenbami se zalomenými čely. Lomená okna kaple však zřetelně neharmonizovala s klenbou, což dokumentuje rozdílné stavební etapy.

Před rokem 1471 ovšem kaple na hradě již existovala,  například chebský rada Gruener si do svého deníku píše, že kaple původně pochází z 12. století, jak dokládá její zakládací listina, kterou osobně viděl spolu s básníkem J.W. Goethem při jedné ze společných návštěv hradu.

Kaple se z velké části zřítila po úmyslném požáru v roce 1985 a je postupně obnovována za přispění dobrovolníků z regionu, Čech i celého světa.

Na tento tříkrálový čtvrtek nechyběly koláče, chutné nápoje, ba ani vyprávění. Tak jako již mnohokrát, tři králové-mudrcové se vydali k jeslím, aby vzdali hold svému jedinému králi. Slavnostné výzdoba z chvojí, sena a desítky plamenů svíček provoněla večer a na chvíli zastavila čas.

Udržované tradice prohlubují vztah k místu, k odkazům předků, ctí to dobré, co bylo v minulosti vykonáno, a oslavují vzájemnost mezi námi skrze prostor i čas. Tradice, jako je tato, je poděkováním všem, kteří společné hodnoty ctí.