Hartenberská královna lesa | Hartenberg

Hartenberská královna lesa

12. května, 2010
V okolí hradu je celá řada dominantních lesních velikánů, včetně památných stromů, které vynikají svým stářím, rozměry, ušlechtilým habitem. Hartenberská borovice, která trůní již několik staletí v parku pod hradem, bude prvním naším zastavením.

 

    J.W.Goethe v jednom ze svých zápisků v deníku popisuje svou procházku kolem hradu po oslavě svých narozenin v roce 1821. Všímá si na ní mnoha detailů, včetně statné břízy, květinové výsadby, podrobně popisuje svou cestu. Ačkoliv nynější královnu lesa, která byla po trase jeho procházky, ještě nezmiňuje, je možné, že již tehdy obdivoval její dva kmeny. 

    Podle novinového výstřižku z 15.srpna roku 1896, který je vylepen ve školní kronice Hartenbergu na str. 191, víme, že se tohoto roku poprvé na plácku u této staré borovice konaly velké slavnosti pro děti.  Jak vyprávěli pamětníci, tak se tyto slavnosti staly na mnoho desetletí tradicí, spojenou s výlovy rybníka , hrami a soutěžemi.  

    Dnes z ní její krása, dominantnost a vznešenost činí královnu lesa.. Ing.Petr Uhlík z Krajského muzea v Sokolově o ní ve svém nominačním listu na strom roku píše: „Na severní hraně ostrohu, asi 200 m východně od zámku, se nachází nejpozoruhodnější borovice (Pinus sylvestris) na Sokolovsku (foto 4). Kmen stromu se od dvou metrů dělí na dva vrcholy, které jsou srostlé až do výšky 6 metrů. Borovice je vysoká 30,5 m a nejužší obvod 374 cm byl naměřen ve výšce 0,7 m. V současnosti je tato majestátní borovice největší známou v Karlovarském kraji a patří mezi největší v republice“ .  

    Dlouho tato krasavice unikala pozornosti, několik let již má ale také díky RNDr. Slávkovi Michálkovi a Ing.Petru Uhlíkovi ze sokolovského muzea svou památkovou ochranu. Dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, je možno prohlásit za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a v neposlední řadě dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje. Strom samotný pak má své ochranné pásmo- pokud nebylo ochranné pásmo takto vymezeno, platí, že každý památný strom má ze zákona určeno základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru měřeného 130 cm nad zemí. Návrh na vyhlášení ochrany může podat kdokoliv.

     Nejstaršími stromy na světě jsou jehličnany. V Tasmánii byl údajně nalezen jehličnan, který začal růst ještě v době kamenné. Podle odhadu odborníků je starý nejméně 10 000 let, ale spíše 30 000 až 40 000 let. Podle rozboru dědičné hmoty jsou jeho kořeny rozloženy na ploše jednoho hektaru.