Hartenberkové zřídili právě před 700 lety ve Waldsassenu oltář | Hartenberg

Hartenberkové zřídili právě před 700 lety ve Waldsassenu oltář

09. května, 2010
Letos je tomu přesně 700 let (r.1310), kdy Hartenberkové zřídili ve Waldsassenu oltář 11 000 panen. V té době jejich vliv zasahoval až za hranice Chebska a naší země. Kromě hradu Kynžvart a dalších statků převzali po Hohenbercích také hrad Schonbrunn v dnešním Bavorsku.

 

Taut von Hertenberg (Tuto z Hartenbergu) zřídil oltář 11 000 panen "beatorum martirum decem Milium Militum ac undecim milium virginum " ve waldsaském klášteře v době, kdy Hartenberkové  zastávali významné úřady (např. úřad zemského soudce) a spravovali rozsáhlá území nejen na Chebsku, ale také v sousedním Německu - jejich vztahy k Waldsaskému klášteru byly velmi úzké.

    O jejich postavení na Chebsku a propojení s Waldsaským klášterem si ale povíme více někdy příště, dnes se pokusíme zjistit důvod, proč páni z Hartenbegu zasvětili oltář 11 000 panám. Ohlédněme se nejdříve za jednou starou legendou.  Ta vypráví příběh o životě svaté Uršuly (Voršily), jež byla dcerou anglického krále. Ten jí vybral snoubence a poskytnull loď, aby se za ním vydala, přičemž na cestě jí doprovázelo 11 000 panen-družek. Dle jedné varianty legendy, měly být cílem cesty břehy dnešní Francie,  Voršilin snoubenec byl také křesťan, který od císaře za věrné služby dostal darem území, na kterém se měl se svými vojáky usadit a je spravovat. Voršila ovšem místo do Bretaně doplula i se svými družkami do ústí Rýna a to vinou bouře, která lodi odklonila. Proti proudu řeky se pak dostaly až do Kolína nad Rýnem. Ten ale zrovna okupovali Hunové z daleké Asie. Všechny Voršiliny družky jejich rukou zahynuly. Voršila, která je údajně svojí krásou převyšovala, měla připadnout samotnému králi Hunů. Protože ho však odmítla, prostřelili jí šípem srdce. Po smrti všech panen i Voršily sestoupilo z nebe 11 000 andělů, aby přinutilo Huny k ústupu. 

    Velkými stoupenci urozené princezny byli později cisterciáci, kteří se snažili  přesvědčit ostatní věřící o její existenci. Počátky cisterciáckého řádu jsou spojeny s jedním z nejvýznamnějších mužů ranného středověku - Bernardem z Clairvaux (1090 – 1153), kterého známe i z příběhů o prvních křížových výpravách a vzniku templářského řádu. Právě jeho podobu nalezneme také na nástropním obraze nádherné klášterní Waldsasské knihovny jako duchovního zakladatele kláštera. 

Právě v těchto souvislostech pak můžeme hledat odpověd, proč Hartenberkové, kteří byli cisteriáckému klášteru dle dochovaných zpráv velmi oddání a zavázáni, a sami byli účastníky křížových výprav, oltář před 700 lety zasvětilii právě legendě o svaté Voršile a jejich družkách.